Odhalil korupci a ze Schwarzenbergova úřadu musel odejít

Jakub Klouzal nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí v dubnu 2008. Pracoval jako ředitel odboru informačních technologií. Po několika měsících si všiml některých zakázek, které nebyly úplně v pořádku. Stát měl podle Klouzala kvůli IT systémům na zahraničních velvyslanectvích přijít o desítky milionů korun.

Vzkaz voličům od Jakuba Klouzala:

“Shromáždil jsem důkazy a šel jsem za panem náměstkem současného ministra Karla Schwarzenberga. Ten mi odpověděl, že jsem paranoidní,” řekl Klouzal. Úředník ale v mapování korupčního jednání pokračoval a sbíral důkazy.

V květnu 2009 nastoupila úřednická vláda. Klouzal tehdy upozornil bývalého ministra zahraničí Jana Kohouta a ukázal mu svá zjištění. Šetření, které Kohout nařídil, ale nemělo dlouhého trvání, protože o rok později ho vystřídal opět Karel Schwarzenberg.

 “Úředníci se snažili všechno zatajit a schovat,” tvrdí Klouzal. V létě v roce 2010 se sešel přímo se Schwarzenbergem v jeho bytě. “Řekl jsem mu všechno. Ukázal jsem mu všechna svá zjištění. Jen jsem si přál, aby ministr neprozradil moje jméno,” říká Klouzal. Šéf české diplomacie spustil šetření a Klouzalovi slíbil, že zůstane v utajení. To ale nakonec nesplnil.

“Začali mi vyhrožovat. Cítil jsem se ohrožen na životě, navíc jsem byl v hledáčku nadřízených a ti na mě posílali kontrolu za kontrolou. Ten tlak byl obrovský, proto jsem rezignoval,” říká člověk, který na korupci upozornil.

Celý článek na IHNED.cz

Tak mi připadá, že se tady to heslo “nebát se a nekrást” změnilo “nebát se a nakrást” a potrestatný byl opět nevinný, odvážný a čestný človek. Už vidím jak bude tento člověk za nějakou chvíli očerňován, dehonestován a “pálen” na hranici jako kacíř.

Doplnění: Schwarzenberg také varoval před kariéristy a korupčníky ve vlastních řadách. „Když zjistíte, že úřad, místo, kam se dostal často s podporou TOP 09, zneužívá k osobnímu obohacení, tak vás prosím co nejtvrději zakročit. Zde i pro mě přestává křesťanská láska k bližnímu,“ řekl Schwarzenberg.

Zpackaná restituce ala privatizace von Schwarzenberg Tesly Blatná v Mirovicích

Schwarzenberg se stejně jako Kalousek v divokém kapitalismu dobře zabydlel. Velmi komickou, či spíše tragikomickou, se stala jeho restituce Tesly Blatné v Mirovicích. Zde bývala cihelna, která kdysi patřila jeho otci. Schwarzenberg restitucí pověřil advokátku Dvorskou, která však ve spojením s jedním dalším advokátem nakonec z restituce učinila privatizaci.

areal Tesla Blatna

 

Schwarzenberg dal pak od podniku ruce pryč, neboť, jak doslova prohlásil, “proč mám najednou začít dělat nějakou elektroniku, o níž toho vím, s odpuštěním, hovno“?

A s odpuštěním na hovno to pak začalo být s do té doby slušně fungujícím podnikem…

Pokračování zde

I Karel dostal chuť na Becherovku

Becherovka se privatizovala dne 3. září roku 1997. Tehdy vláda rozhodla o prodeji 89 % Karlovarské Becherovky ve prospěch společnosti Value Bill s.r.o. za 1, 997 miliardy korun. Ke všeobecnému překvapení padlo toto rozhodnutí o krátké přestávce jednání Poslanecké sněmovny.

Překvapivý byl i vítěz. Firma Value Bill totiž nesplňovala ani jednu z podmínek výběrového řízení. Naopak, ze sedmi soutěžích předložila nejslabší podnikatelský záměr a nenabídla ani nejvyšší cenu. Firmu Value Bill vybrali ministři ODA a KDU-ČSL, k nimž se připojil ještě Jan Ruml, nyní senátor Unie svobody, ale tehdy ještě ministr vnitra za ODS.

Zbývající ministři ODS hlasovali pro firmu Stock, jež nabízela nejvyšší cenu, ale jejich protest prý zazněl jen tak polohlasně.

Někteří politici tvrdí, že tehdy byl vlastně položen základ dnešní čtyřkoalice, uvedl teď deník Právo.

Nelze při hodnocení tehdejšího vládního rozhodnutí pominout úzkou vazbu lidí z Value Bill na ODA a fakt, že Josef Lux měl podle poslance ČSSD Michala Kuneše v parlamentu prohlásit, že sám stál u zrodu firmy Value Bill.

Ta se později přejmenovala na Salb. Mezi akcionáře patřil bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg, který vlastnil 20 % akcií a společnost Patria Finance se 40 % akci.

SALB, s. r. o. rozhodnutím vlády ČR č. 538 ze 3. září 1997 vyhrál výběrové řízení. Jak už deník Super informoval 31. května, šetří policie podezřelé okolnosti, které nasvědčují tomu, že je Becherovka možná tunelována a SALB neplní podmínky, které mu vláda uložila. SALB však tvrdí, že podmínky splnil a hlásí se o nárok odkoupit od Fondu národního majetku (FNM) zbývajících 59 % akcií. V první části privatizace získal 30 % a pověření k výkonu akcionářských práv na dalších 21 %.

Pokračování zde