Z prodeje Lobkovického paláce nic nebude

Tak to “nevolení” Karla už přináší ovoce. Díky zkracování prstíků pana knížete, bývalého budoucího presidenta a bývalého nedávného ministra zahraničí a rovněž současného už “jenom” poslance, Karla Schwarzenberga, tak klesá jeho vliv na to, co všechno ještě lze z Česka vyprodat.

Lobkovicky-palac

Karel se totiž před nedávnem, z pozice ministra zahraničí, vehementně snažil prodat několik našich, tj. českému národu patřících památek, včetně Lobkovického paláce, zámku Štiřín a nejspíše i dalších.

Rusnokova vláda v demisi odmítla barokní palác z 18. století prodat, stejně jako zámek Štiřín s tím, že rozhodnutí bude na nové vládě. Ale ani soc. dem., která se pokouší sestavit nový kabinet, nemá sebemenší zájem se této kulturní památky zbavit.

Zamek Stirin

„Připadá mi, že není naší rolí rozprodávat malostranské paláce proto, abychom tím řešili momentální finanční problémy,“ řekl Právu místopředseda soc. dem. a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle něj obchod, který připravovala Nečasova vláda, byl málo transparentní a těžko obhajitelný.

To nebyla Nečasova vláda, to byl hlavně Karel, kdo se o to usiloval. Proč asi? Chytrému napověz, hloupému je to stejně jedno.

Bývalá vláda chtěla palác prodat a počítala s tím, že za utržené stamilióny pořídí pozemek pro výstavbu nové české ambasády. A s tím by bylo spojeno spousty dalších tunelů a tunýlků a všimných stylu “malá domů”.

Bývalý ministr zahraničí (Karel S) letos v dubnu Právu potvrdil, že jednání s Němci finišují, odmítl ale sdělit cenu, za jakou by Česko palác prodalo. Ministerstvo zahraničí přitom bylo po zásahu tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nuceno nechat vypracovat nový znalecký posudek, který by zohlednil také jedinečnost stavby, uměleckých děl a fresek. Kvůli tomu se prodej oddálil, aby se dalo na tom vytřískat mnohem více. A nejspíše se také Němci, resp. agentura přes kterou to šlo, šprajcovali ohledně výše provize, co Mirku, co Karle?

„Jako národní kulturní památka má pro nás palác nevyčíslitelnou hodnotu a nikdy jsem nechápal lehkost Karla Schwarzenberga, s jakou se ho chtěl zbavit,“ prohlásil Zaorálek. To nechápalo více lidí pane Zaorálku, ale co jste proti tomu udělali, aby se tomu zabránilo??

„Udržovat barokní palác, věřte mi, mám určitou zkušenost, je poněkud náročné,“ uvedl tehdejší ministr zahraničí, vlastník mnoha rodinných památek, včetně hradů a zámků.

Jo Karle to je svatá pravda. Já kolikrát nemám ani na nájem, ale kvůli tomu nerozprodávám cizí, čti správně, náš společný (národní) majetek!

Více v článku na Novinkách

Po Janu Palachovi přišel další, Jan Zajíc, nebyl poslední

V obavách, že by Palachova oběť nemusela být poslední, Seifert v únoru 1969 mimojiné napsal: „Jsem stár a jsem nemocen. A přece v této chvíli pozvedám svůj hlas k vám – mladým lidem – i když vím, že se často zdráháte uvěřit dnes lidem, kteří jsou starší než vy. Tuším stav vašich myslí a vašich srdcí. Prožíváte chvíle, kdy se vám často zdá, že všechna usilování jsou zbytečná a život marný… Jak bych byl šťastným v této smutné chvíli, kdybych vás mohl aspoň trochu přesvědčit, že nemáte pravdu…“ 

Pouhých několik týdnů po vysokoškoláku Janu Palachovi, se 25. února 1969 v Praze na Václavském náměstí upálil středoškolský student Jan Zajíc.

Poslední

Jan Zajíc 

Slyším Vaši zbabělost,
křičí v polích,
řve ve městech,
skuhrá na rozcestích,
jektá strachem ze smrti
a necítí, že smrt upozorňuje a vábí. 

Bije z věží kostelů
umíráček národu a zemi. 

Ve jménu života
vašeho
hořím. 

Jan 

Z dopisu občanům:

Občané republiky československé!!!

Protože se navzdory Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako POCHODEŇ č.2.

Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavným anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!

Pamatujte: „Když někomu vystoupí vody nad hlavu, je už jedno o kolik.“

Nemáme se čeho bát – jedině smrti.

Ale: „Smrt není zlá, strašné je jenom umírání.“ A toto je pomalé umírání národní svobody. Nenech si hrdý a krásný český a slovenský lide diktovat s kým na věky půjdeš! Vy všichni, na které můj čin zapůsobí, a kteří nechcete aby byly další oběti, uposlechněte následující výzvy!

STÁVKUJTE, BOJUJTE! KDO NEBOJUJE, NEVÍTĚZÍ!

Nemám na mysli jen ozbrojený boj!

Ať moje pochodeň zapálí vaše srdce a osvítí váš rozum!

Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému ČESKOSLOVENSKU !!!

Měli jsme dvě šance a obě jsme promarnili. Vytvářím šanci třetí. NEZAHAZUJTE JI !!! Jen tak budu žít dál.

UMŘEL JEN TEN, KDO ŽIL PRO SEBE !!!

Jan Zajíc

===============================================================

Ani student Jan Zajíc nebyl posledním. V pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě na náměstí Míru upálil komunista Evžen Plocek, vedoucí OTS n.p. Motorpal Jihlava. Zemřel o několik dní později 9. dubna na následky popálenin II. a III. stupně na třech čtvrtinách těla.

Proč o tom píšu? Lidé mají krátkou paměť, navíc selektivní, kdy si po čase vzpomenou jen na to co chtějí, co se jim hodí pro “přežití”. Pokud už nechceme jenom “přežívat”, budeme se muset rozvzpomenout na mnohem více věcí. Nejenom na ty špatné, které naše národy dostaly na kolena, ale i na ty dobré, při kterých jsme se stmelili a viděli světlou budoucnost.

Hlavně nesmíme dopustit překroucení historie a faktů, záměny příčiny s následkem, bagatelizací zásadních momentů nebo odvracení pozornosti od důležitých věcí, jako jsme tomu byli svědky při manupulativní prezidentské kampani Karla Schwarzenberga nebo jako se tomu děje neustále – v podstatě okamžitě od sametu – kolem Benešových dekretů.

p.s. Odkaz prezidenta ČSR dr. Edvarda Beneše ve věci prezidentských dekretů

Možnost zrušení Benešových dekretů je perspektivní

BERLIN. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, že možnost zrušení Benešových dekretů je perspektivní – “Diskuse se v zemi docela rozproudila” řekl Schwarzenberg řekl magazínu ARD “Kontrasty”. Zda pro to získá většinu v Parlamentu je už jiný příběh. “Ale otázka je nepochybně otevřená.”

Benešovy dekrety stále platné
Na základě stále platných Benešových dekretů byly po druhé světové válce vyhoštěny asi tři milión sudetských Němců z území dnešní České republiky vyhoštěny, což bylo provázeno velkými krutostmi. Československý prezident Eduard Beneš prohlásil v polovině května 1945 v Praze “Němci v českých zemích a Maďaři na Slovensku budou nekompromisně zlikvidováni”. (krk)

Přeloženo z článku Tschechien: Zu Schwarzenberg hält Aufhebung der Beneš-Dekrete für möglich, který vyšel 16. 9. 2010 na JUNGE FREIHEIT

Karel kudy chodil, tudy trousil “moudra” ohledně možnosti zrušení Benešových dekretů už před lety. Takže Karle jak jsi to v té televizní debatě vlastně myslel?

Já bych je upozornil na to, že Benešovy dekrety už neplatí 20 let, poněvadž přijetím Listiny základních práv a svobod Ústavy přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem nebyla zrušena od roku 1945, nýbrž od okamžiku, kdy byla přijata tato právní předloha,” uvedl v diskuzi na ČT Schwarzenberg a dodal, že co je zrušené, tak už přeci nelze rušit.

Zdroj

Něco jiného Karel vypráví nám Čechům a něco jiného krajanům v Německu.

A co si o tom má občan myslet? Kdo lhal (více) Karel nebo Miloš?

Pravda a láska nezvítězila

Takzvaní pravodoláskaři, věční petenti, mediální prominenti a presstituti – myšleno i v ženském rodě – tentokráte nezvítězili. Byť korporátní média ovládaná německým kapitálem, “podnikateli” jako Bakala a šedými eminencemi i ta veřejnoprávní, bubnovala na poplach a mobilizovala proti návratu komunistů, zlé levici, hulvátství se sedláctvím na hrad a mafie do vlády. Lid český, občané, voliči se nenechali zmást a ovlivnit svůj zdravý – klidně selský – rozum a neskočili jim na to. Lidé nejsou hloupí a vědí, že tohle všechno tam už dávno je.

Určitě nezvítězila ani levice nad pravicí. Nemyslím si, že dneska se dá takhle jednoznačně pojmenovat směr politiky, kdy vznikají politická uskupení a dohody, a z každého soudku si vezmou co se jim zrovna hodí.

Nakonec nezvítězila ani temná síla, převážně proti které jsem upřel svoji činnost, která stojí po boku knížete – i s ním samotným spojována – a která by se mohla naplno projevit s dosažením mety nejvyšší. Prozatímně odloženo.

Pravda a láska nezvítězila nad lží i nenávistí, to jen obyčejný člověk svůj hlas pozdvihnul.

Kdo tedy vyhrál, o kom tedy můžu hovořit jako o vítězi?

Můj skromný názor je, že zvítězili lidé, kterým už přestalo být jedno to, co nečistého se děje a ještě dít by mohlo v Česku. Konečně se lidé probudili z letargie, alespoň někteří. Vám děkuji za přízeň na mém blogu, vám byla určena sdělení, komentáře a varování.

Dále zvítězila alternativní, hlavně internetová, média a sociální sítě, která se postavila proti neskutečně hysterickému tlaku médií hlavního proudu. Už i v Česku jste ukázali, že je nutno s vámi počítat, i vám děkuji.

Nevolil jsem Karla, nevolil jsem ani Miloše. Vzkazuji jim oběma za sebe: už nejsem jediný, kdo si Vás bude hlídat!

David Němec
administrátor, pro většinu anonym, obyčejný člověk, jeden z vás – občan ČR