Škatule, škatule, hejbejte se

Tak a máme po volbách a teď to bude jedna velká paráda. Na nějaké konkrétní změny si ovšem musíme pár týdnů, spíše měsíců, ještě počkat. Něco se ale přeci jenom změnilo už nyní. Složení poslanecké sněmovny, a to velmi výrazně.

Mandát poslanců, kteří byli zvoleni ve volbách v roce 2010, zanikl k 28. srpnu 2013. Zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny by mělo být podle prezidenta zahájeno 26. listopadu 2013.

Kdopak že to byl odejit (vykroužkován) a dostal od vás voličů pěkně napráskáno? Kdopak v těchto volbách neuspěl nebo už nekandidoval? A koho že to v lavicích PSP ČR od listopadu už neuvidíme a nebude nás oblažovat svojí zářivou inteligencí, bezbřehou moudrostí a neutuchající pracovitostí?

Dovolil jsem si připravit malý seznam těch nejpopulárnějších jmen ze tří pravicových stran, které nám tady svorně a v pokoře vládli několik posledních let a tentokrát se ke korýtkům nedostanou:

VV
Bárta Vít JUDr., Chaloupka Otto, Dobeš Josef Mgr., John Radek, Klasnová Kateřina ThDr.,  Kočí Kristýna, Paggio Viktor Ing., Peake Karolína Mgr., Škárka Jaroslav Mgr., Skokan Petr

ODS
Bém Pavel MUDr., Gandalovič Petr Mgr., Nečas Petr RNDr., Řápková Ivana Mgr. Ing.,  Tluchoř Petr, Vidím Jan Mgr., Pajer Jan Bc., Vodrážka David Ing., Bauer Jan Ing., Doktor Michal, Drobil Pavel Mgr., Úlehla Tomáš Mgr.

TOP 09
Besser Jiří MUDr., Drábek Jaromír Dr. Ing., Horáček Václav Mgr., Husák Jan, Jirků Ladislav PaedDr., Parkanová Vlasta JUDr., Kubata Václav Ing.

Gratuluji, ale máte padáka! Nejspíše jsem na některé více či méně výrazné poslance zapomněl, ale to není podstatné.

Důležitejší kdo tu zůstal, kdo volby “přežil” a kdo tím pádem zůstává i u korýtek a budeme ho či ji vídat v parlamentu i nadále – byť v opozici. Seznam přeživších následuje:

ODS
Hasič, strojař, věčný ženich a zemědělec nejlepší Petr Bendl s obrovským propadem preferenčních hlasů z 16593 v roce 2010 na současných 5308. To bylo těsně Petře, skoro tě vykroužkovali! Věčná a neuhasínající hvězda Marek Benda si dokonce polepšil z 5336 na 8424. Rovněž věčně pravdomluvná Miroslava Němcová zažila neskutečný vzestup z 5278 (Vysočina) na 26866 (Praha). Kdo ví jak by dopadla, kdyby kandidovala opět na Vysočině?A také sympaťák Jiří Pospíšil si polepšil z 8411 na 10226 preferenčních hlasů. ODS rulez!

TOP 09
U TOPky mě zajímají jen dvě jména Karel a Mirek. Ing. chemik Miroslav, nejlepší ekonom v galaxii, si dokonce polepšil z 7230 v roce 2010 na neuvěřitelných 10246 preferenčních hlasů. Jak to děláš Mirku? V předvolebním boji tak nějak nejsi skoro vidět, patrně jsi pořád zahrabán v knihách a pak takové krásné výsledky. No to mi hlava nebere.

[youtube _ZZ6V9S1Sdo 600 340]

Naproti tomu kníže měl celkem výrazný odliv hlasů z 46087 v roce 2010 na současných 37794. Copak Karle, že by už i tady zafungovalo kroužkování? Nehledě na pokles, je to pořád neskutečný počet hlasů, obrovská podpora, fantazie. Je to krásné, kolik mladých lidí chce být pankáčem, kapitánem kouřícím dýmku a průhledným agentem Bondem, který ví kam jde. Tolik hlasů od lidu poddaného, jsi prostě kníže jako z pohádky.

Pro doplnění seznamu TOP09, budeme i nadále vídat v PSP úžasné pány z TOP 09 jako je Jan Farský, Petr Gazdík, Leoš Heger, Václav Horáček, Daniel Korte, Stanislav Polčák nebo Jiří Skalický.

Počkám si na první zasedání staro/nových poslanců PSP, na jejich první výtvory, na vytvoření a schválení vlády. Uvidím s čím přijde Tomio s Andrejem.

Dávám jim 100 dní, ať se ukáží zda dodrží alespoň něco z předvolebních slibů nebo budou jenom jakýmsi populistickým recyklátem či pokračovatelem úpadku politické scény u nás.

Jaké jsou pravomoci prezidenta

Ve sdělovacích prostředcích se po léta, před volbami, neustále během voleb a stále i teď po volbách, objevují články a reakce pod nimi, že zkrátka prezident České republiky skoro žádné pravomoci nemá – že je to jen takový lepší reprezentant naší země v zahraničí, udíleč milostí a kladeč věnců.

Je tomu ale skutečně tak? Můžeme opravdu věřit věhlasným presstitutům a mediálním prominentům?

Podíval jsem se blíže na pravomoci prezidenta České republiky a porovnal je s pravomocemi prezidentů našich sousedů – Slovenska, Polska, Německa a Rakouska.

Nejdříve co se píše v ústavě, co nám říká zákon? Nebudu zde vypisovat všechny hlavy, články a paragrafy, vezmu jen to podstatné. V Ústavě ČR ze dne 16. prosince 1992 (+ celkem 8 změn až do roku 2012), která vešla v platnost 1. ledna 1993 je uzákoněno následující:

Čl. 62 – Bez kontrasignace, tj. sám podepisuje a sám se odpovídá

Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Čl. 63 – S kontrasignací, tj. vyžaduje se spolupodpis a odpovídá vláda

(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.

(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Čl. 64

(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Kromě výše uvedeného a přímo zakotveného v Ústavě ČR, má český prezident, dle jednotlivých zákonů, další neméně důležité pravomoci.

Pravomocí prezidenta republiky je jmenovat rektory a profesory vysokých škol. Kromě pravomocí prezidenta republiky vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, jakož i pravomoc svolat zasedání Poslanecké sněmovny a Senátu a rozpustit Poslaneckou sněmovnu vyplývající z Ústavy České republiky, má i pravomoci v případě voleb do zastupitelstev obcí a krajů.

K jeho dalším pravomocím, kdy může prezident jmenovat nejvyšší státní úředníky, patří např. i jmenování předsedy Českého statistického úřadu, jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jmenování a rezignaci členů Komise pro cenné papíry, jmenování a odvolávání předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů, popř. na základě návrhu Akademického sněmu Akademie věd ČR může jmenovat předsedu Akademie věd ČR a další podléhající zákonům.

Více včetně popisu jednotlivých zákonu zde.

A jak jsou na tom pravomoci prezidenta ve srovnání s pravomocemi prezidentů ze sousedních států?

Nejdříve se podívám na pravomoci, v porovnání s jinými prezidenty, co náš prezident nemůže. Jednou z pravomocí co nemůže, je vyhlásit válku. To ze sousedních zemí může pouze prezident slovenský a polský (ten jen za určitých okolností). Pro zajímavost, předchozí ústava z roku 1968 a vlastně všechny její předchozí verze (1960, 1948, 1920), včetně první ústavy z roku 1918, tuto pravomoc prezidentovi přiznávala. Stejně tak tomu bylo i u předsedání zasedání vlády.

Dále český prezident nemůže udělovat státní občanství nebo iniciovat zákon. To naopak ze sousedních zemí může pouze prezident v Polsku.

A co naopak prezident ČR může a prezidenti sousedních zemí nemohou? Které to pravomoci, tak zanedbatelné a zcela nedůležité jsou – jak se o nich, většina sdělovacích prostředků v ČR, stále takto vyjadřuje?

Na Slovensku prezident nemá právo nebo nemůže: být přítomen na zasedání vlády, jmenovat prezidenta NKÚ, jmenovat členy národní banky, vyhlašovat volby do parlamentu.

V Polsku prezident nemá právo nebo nemůže: být přítomen na zasedání vlády, pověřovat ministry řízením jednotlivých ministerstev, být přítomen zasedání parlamentu, svolávat parlament k zasedání (pouze ustanovující schůzi), vyhlašovat volby do parlamentu, jmenovat vysokoškolské rektory a profesory.

V Německu prezident nemá právo nebo nemůže: mít vrchní velení ozbrojených sil, právo veta, přítomen na zasedání vlády, svolávat parlament k zasedání, jmenovat vysokoškolské rektory a profesory, propůjčovat – udělovat vyznamenání, jmenovat prezidenta NKÚ, jmenovat členy národní banky, vyhlašovat volby do parlamentu.

V Rakousku prezident nemá právo nebo nemůže: mít vrchní velení ozbrojených sil, právo veta, přítomen na zasedání vlády, být trestně stíhaný, jmenovat ústavní soudce, svolávat parlament k zasedání, přítomen na zasedání parlamentu, pověřovat ministry řízením jednotlivých ministerstev, jmenovat vysokoškolské rektory a profesory, jmenovat prezidenta NKÚ, jmenovat členy národní banky, vyhlašovat volby do parlamentu, jmenovat a odvolat vládu, podepisovat zákony.

Jak je vidět ze základního porovnání pravomocí prezidentů sousedních zemí, pravomoci Českého prezidenta jsou nejsilnější. Naopak nejméně pravomocí má prezident Rakouský.

S tolika podstatnými pravomocemi přímo i nepřímo ovlivňujícími vládu, parlament, zákony, soudy, národní banku, zásadní vysoké úřednické posty a dalšími, podobně jako mají ostatní prezidenti v Evropě, je prezident ČR, v rámci vnitropolitického, národního i mezinárodního hlediska, velmi silným hráčem. Nikoliv zanedbatelným kladečem věnců a turistou první extra třídy, jak se nám sdělovací prostředky snaží neustále namlouvat.


 

Karlova politická prostituce nejen u nás v Česku

O politické politické turistice nebo-li politické prostituci Karla Schwarzenberga se na českých blozích psalo už mnohokrát. Jen pro připomínku zopakuji, kde všude se Karel za posledních 12 let objevil. Byl členem nebo kandidoval za čtyři následující politické strany či uskupení jako byla ODA, Unie svobody v rámci Čtyřkoalice, Strana zelených a TOP 09.

To, že byl kancléřem prezidenta Václava Havla na začátku 90. let, je také dostatečně známo. Tím se dokonce chlubí a využívá ve svůj prospěch v nynější prezidentské kampani, že on jako jediný je právoplatný následník trůnu … pardon nástupce prezidenta Havla.

Čím se ale vůbec nechlubí, že v šedesátých letech byl politicky činný i u něj doma, v Rakousku. S odvoláním na Paula Lendvaie – předního rakouského novináře a historika maďarského původu – (dále volně přeloženo) stál Karel Schwarzenberg v době před volbami do národní rady v roce 1966, spolu s Hermanem Withalem a Josefem Klausem v zákulisí reformy ÖVP (rakouští lidovci) při níž lidovci dosáhli absolutní většiny.

Lendvai také kromě jiného referoval o neúspěšném postupu Schwarzenberga v ÖVP buď na rakouské ministerstvo zahraničí nebo do státního sekretariátu v polovině šedesátých let.

Schwarzenberg sám vzpomíná v roce 2010 na tato časy se slovy: “Patřil jsem ke skupině mladých lidí, která se vědomě pokoušela o rozhovory s druhou stranou, jestli to byl Heinzi Fischer, Rupert Gmoser,… šlo o to, že jsme pochopitelně nelpěli k žádným dogmatům.”

Zdroj: wikipedie německy

Nicměně jeho politický vliv v rakouské straně lidové neskončil v šedesátých letech. Tam a obecně na celé rakouské politické dění je stále značný. Je to i díký jeho “Wiener Nachrichtenmagazin” časopisu Profil, který je s jeho články nebo alepoň výroky často široce v Rakousku citován.

Karle, kam směřuješ, kam až sahá tvůj vliv?

Stanovisko ProAltu k druhému kolu prezidentské volby

Praha, 21. 1. 2013

ProAlt – Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ

Tisková zpráva

STANOVISKO PROALTU K DRUHÉMU KOLU PREZIDENTSKÉ VOLBY

ProAlt v žádném případě nemůže podpořit Karla Schwarzenberga. Je to předseda vládní TOP09, strany, který svým programem ztělesňuje pravý opak snah ProAltu. Jeho volba, ať už z jakýchkoli důvodů, by byla popřením dvou a půl let práce v hnutí proti neoliberálním reformám.

Celá zpráva

ProAlt je občanská iniciativa pro kritiku vládou prosazovaných neoliberálních reforem a na podporu alternativ. Vznikla v létě 2010. Odmítá nárůst sociálních a ekonomických nerovností, ekologickou bezohlednost, privatizaci veřejného prostoru, statků a služeb. Stavíme se proti odsouvání občanů do role těch, kdo bezmocně přihlížejí rozhodování uzavřených elit, které nemohou ani kontrolovat, ani na ně mít praktický vliv.

Důchodci Karla ne(z)volí

Další gratulanti přibývají, jako houby po dešti. Na webu www.parlamentnilisty.cz předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes v článku Národe, tys naletěl Schwarzenbergovi. Šéf důchodců rázně vystupuje usuzuje, že Schwarzenberg, TOP 09 a Kalouse prý nejde oddělit.

Nebude také nikomu doporučovat, aby volil předsedu TOP 09. „Jako první místopředseda vlády je neoddělitelně spojen s koalicí, která seniorům hodně ublížila a přinutila nás pořádat demonstrace a pořádat petice. Ať se podíváte do jakékoliv oblasti, tak současná vláda udělala seniorům velké zlo,“ připomíná zodpovědnost knížete za veškeré kroky Nečasovy koaliční vlády.

Národ prý naletěl dobře promyšlené kampani „Překvapilo mě, že nakonec skončil s tak dobrým výsledkem. Předpokládal jsem třetí, čtvrté místo a stejně tak mě zase zarazil naprostý neúspěch Sobotky. Pokud jde o samotnou kampaň TOP 09, je zajímavé pozorovat, jak razantně se během posledních třech týdnů dle výsledků průzkumů změnila nálada voličů,“

Podle něho je to způsobeno i televizními debatami. „Tam na druhou stranu Karel Schwarzenberg vystupoval dobře, na rozdíl třeba od Fischera. Takže to mohlo ovlivnit řadu nerozhodnutých lidí. Kromě toho byla velmi chytře vedena kampaň v tom, že nelze spojovat osobu Schwarzenberga s jeho funkcí ve vládě. No a na to národ naletěl. V druhém kole se ale fakticky začíná od nuly a lidé snad budou chytřejší,“ doufá předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes.

Celý článek na www.parlamentnilisty.cz