I Karel dostal chuť na Becherovku

Becherovka se privatizovala dne 3. září roku 1997. Tehdy vláda rozhodla o prodeji 89 % Karlovarské Becherovky ve prospěch společnosti Value Bill s.r.o. za 1, 997 miliardy korun. Ke všeobecnému překvapení padlo toto rozhodnutí o krátké přestávce jednání Poslanecké sněmovny.

Překvapivý byl i vítěz. Firma Value Bill totiž nesplňovala ani jednu z podmínek výběrového řízení. Naopak, ze sedmi soutěžích předložila nejslabší podnikatelský záměr a nenabídla ani nejvyšší cenu. Firmu Value Bill vybrali ministři ODA a KDU-ČSL, k nimž se připojil ještě Jan Ruml, nyní senátor Unie svobody, ale tehdy ještě ministr vnitra za ODS.

Zbývající ministři ODS hlasovali pro firmu Stock, jež nabízela nejvyšší cenu, ale jejich protest prý zazněl jen tak polohlasně.

Někteří politici tvrdí, že tehdy byl vlastně položen základ dnešní čtyřkoalice, uvedl teď deník Právo.

Nelze při hodnocení tehdejšího vládního rozhodnutí pominout úzkou vazbu lidí z Value Bill na ODA a fakt, že Josef Lux měl podle poslance ČSSD Michala Kuneše v parlamentu prohlásit, že sám stál u zrodu firmy Value Bill.

Ta se později přejmenovala na Salb. Mezi akcionáře patřil bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg, který vlastnil 20 % akcií a společnost Patria Finance se 40 % akci v níž býval hlavním ekonomem Zdeněk Tůma.

Václav Havel a Zdeněk Tůma před ustavujícím zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahy. (30. listopadu 2010)

Václav Havel a Zdeněk Tůma před ustavujícím zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahy. (30. listopadu 2010)

SALB, s. r. o. rozhodnutím vlády ČR č. 538 ze 3. září 1997 vyhrál výběrové řízení. Jak už deník Super informoval 31. května, šetří policie podezřelé okolnosti, které nasvědčují tomu, že je Becherovka možná tunelována a SALB neplní podmínky, které mu vláda uložila. SALB však tvrdí, že podmínky splnil a hlásí se o nárok odkoupit od Fondu národního majetku (FNM) zbývajících 59 % akcií. V první části privatizace získal 30 % a pověření k výkonu akcionářských práv na dalších 21 %.

Vyslovit vůči firmě SALB mínění, že tuneluje Becherovku, je věru těžké rozhodnutí. SALB má půlmiliardový kapitál – po 40 % vložily finanční skupina Patria Finance (v čele se Zdeňkem Bakalou, napojeným na silný zahraniční kapitál) a francouzský koncern Pernod Richard, Karel Schwarzenberg vložil 20 %. Toho provází aura přítele prezidenta Václava Havla, exkancléře, dobrodince, podporovatele disentu. Pernod jej označuje za nejlepšího manažera v byznysu s alkoholem. Předsedá dozorčí radě JBKB, ale je i členem dozorčí rady Patria Finance. Často napadané rozhodnutí vlády přiřknout výhru v tendru SALB, ač nabídl druhou nejvyšší cenu a nejhorší podnikatelský záměr, je zákulisně přičítáno neotřesitelné pozici pana Schwarzenberga. V této kauze dojdeme i ke zvláštním souvislostem.

Bakala po Schwarzenbergovi koupil týdeník Respekt, dříve spolu provozovali například společnou likérku na becherovku. | foto: Marek Navrátil

Bakala po Schwarzenbergovi koupil týdeník Respekt, dříve spolu provozovali například společnou likérku na becherovku. | foto: Marek Navrátil

Schwarzenberg a Bakala jsou považováni za protagonisty “sdružení Lípa”, kolem něhož se pohybují vlivní ekonomové, byznysmeni i politikové (mj. Mlynář, Pilip, bývalý Mertlíkův náměstek na ministerstvu financí Mládek, má k ní blízko i guvernér ČNB T ůma atd.). Lípa je považována za součást “Hradní lobby”. Někdo asi označí tyto souvislosti s privatizací JBKB za paranoidní, ale my jsme si Lípu nevymysleli.

Nicméně SALB a jeho kultovní osoby musejí nyní přiznat, že současná situace Becherovky je buď výsledkem jejich packalství, anebo jde o tunel či snahu srazit likérku na kolena a tím donutit FNM ke katastrofálním rozhodnutím. Např. SALB Becherovku prostě nechat, protože už ji nebude nikdo chtít. Zatím jsou ekonomické důsledky velmi vážné a hospodářské výsledky deprimující. Ve hře je trestní stíhání podle § 255 trestního zákona za porušování povinností při správě cizího majetku a až osmileté tresty odnětí svobody.

Nepouštíme se do spekulací. Máme k dispozici korespondenci, smlouvy, bilance a analýzy, z nichž by usoudil i slabší žák páté třídy zvláštní školy, že tady něco neklape. Možná se schyluje k tragédii, že JBKB zmizí v tunelu, anebo jako troska skončí v cizích rukách a stát utrpí těžkou ztrátu. Celková hodnota Becherovky je 1 977 131 500 Kč v akciích. Firma SALB asi neříká pravdu, pokud hlásí FNM, že plní podmínky privatizace.

Za rok 1997 měla Becherovka zisk 149 603 000 Kč, na účtu v bance 220 milionů a zásoby vyrobeného zboží. Zisk trvale klesal a na rok 2000 se už předpokládala ztráta 140 milionů. Becherovka je zatížena obrovským úvěrem a kasa je prázdná. Snižuje se produkce, propouštějí se zaměstnanci, byla zastavena výroba nealkoholických nápojů, jejíž zachování je také jednou z podmínek privatizace. Začátkem roku 2001 měla firma asi 350 zaměstnanců. Nyní jich propouští údajně 60, ale podle našich informací jich je 100. Na výrobě nealkoholických nápojů mělo pracovat 41 lidí. Podle našich zdrojů pracuje v tomto provozu už jen jediný – vrátný.

Becherovka vyváží 40 procent své produkce, a to hlavně na Slovensko, do Ruska a Německa. | foto: Václav Šlauf,

Becherovka vyváží 40 procent své produkce, a to hlavně na Slovensko, do Ruska a Německa. | foto: Václav Šlauf,

Odbyt likérů výrazně klesl, mj. i proto, že se zvedla cena. Efekt rozpočtu na reklamu kolem 250 milionů Kč za minulý rok byl nejspíš “skvělý”. Jednou z podmínek privatizace bylo vypořádání známkoprávních sporů. A to především s německo-švýcarskou firmou Underberg, která vlastnila známku Johan Becher pro německý trh. SALB se sní dohodl. Podle informací deníku Super chtěl Underberg 400 milionů Kč – alespoň právě tuto cenu říkal Emil Underberg všem zájemcům. Karlovarská likérka si však tuto známku musela koupit za 678 276 000 Kč. Průběh tohoto obchodu byl asi zvláštní. Známku koupil od Underberga Pernod Richard a prodal ji Becherovce, která si vzala obrovský úvěr. Měl ji však zaplatit třicetiprocentní majitel SALB, protože to dostal jako podmínku privatizace. Nestalo-li se tak, pak si značku koupil zase stát a ještě nejspíš prodělal skoro 300 milionů.

Pro policii nebude složité kontaktovat německý “berňák”, zjistit skutečnou cenu a z toho usoudit, zda privatizátor a správce státního majetku Becherovce “nepustil žilou”. Na začátku pátrání deníku Super byla informace o obrovském množství likéru v různých skladech. Výsledek našeho úsilí byl šokující. Fond národního majetku mj. uložil SALB, aby firma Jan Becher – Karlovarská Becherovka v roce 2000 vyrobila 14 milionů litrů likéru, z toho prodala na domácím trhu 8 246 000 litrů a exportovala 2 800 000 litrů. FNM napsal dne 13. 12. 2000 (autorem dopisu byl člen meziresortní skupiny František Jakoubek) jednateli SALB Pierre Pringuetovi, aby předložil doklady o plnění těchto ukazatelů, neboť k 30. 9. 2000 byly splněny pouze na 34 a 40 %. Během tří měsíců se stal zázrak – např. domácí měsíční odbyt vzrostl šestinásobně. SALB stál před problémem vykázat za každou cenu za tři měsíce prodej zhruba 5,5 milionu litrů, jinak nesplní podmínky, neuskuteční se prodej 59 % akcií a FNM odstoupí od smlouvy na prodej předchozích 30 %.

“Řešení” se našlo – zboží bylo nějakým způsobem vnuceno tuzemským distributorům na sklad. Do firmy Tvin u Říčan bylo odvezeno asi 1,4 milionu litrů v lahvích po 0,35, 0,50, 0,70 a 1 litru ve 149 kamionech; do skladu firmy Gabréta Hylé ve Čkyni přes milion litrů ve 115 kamionech. A podobně. SALB má faktury (s neobvyklou lhůtou splatnosti 90 dnů), že prodal, ale z peněz dodnes dostal asi desetinu. Zatím víme, že takto bylo do skladů odvezeno aspoň 313 kamionů. Jeden kamion pojme becherovku v hodnotě 1,9 až 2,3 mil. Kč. Na paletách v kartonech ležel neprodaný likér za zhruba 660 milionů Kč. Generální ředitel společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a. s., Alan W alden-Jones píše 11. ledna 2001 Františku Jakoubkovi na FNM: V ážený pane Jakoubku, je mi potěšením V ám poskytnout aktuální výsledky týkající se vývozu bylinných likérů a jejich odbytu v ČR ke dni 31. 12. 2000… Nahlásil splnění výroby na 100,2 %, exportu na 102,9 % a domácího odbytu na 100,3 %. Šéfům zmíněných skladů bylo horko, když je navštívili vyšetřovatelé. Jeden z nich přiznal i obsah dohody: berte, s vymáháním plateb počkáme, my potřebujeme splnit ukazatele odbytu.

29.8.2001 vychází článek s titulkem Becherovka bude levnější?

Stát bere vydrancovanou likérku zpět do vlastních rukou a někdo zřejmě půjde do basy

Privatizace elitní firmy českého potravinářského průmyslu Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s., připomíná historii třicetileté války, i když trvá jen 11 let. První privatizační pokus ztroskotal v roce 1994, druhý nyní. Becherovka je po “zdařilém” působení firmy SALB, s.r.o., (40% francouzská firma Pernod Ricard, 40%, česká společnost Patria Finance, 20% kníže Karel Schwarzenberg) od roku 1997 vydrancovaná.

Podle informací deníku Super zasedá dnes vláda, která má tuto kapitolu uzavřít poté, co 16. srpna vrátil Fond národního majetku privatizační projekt Becherovky Ministerstvu financí jako nerealizovatelný. SALB vlastní asi 37% akcií a vláda mu zřejmě odebere výkon akcionářských práv k dalším 21%, čímž ho zbaví majority. Pokud nařídí audit – což by měl být první krok – tak objeví katastrofální obraz privatizace. Zástupci státu ve statutárních orgánech dohlíželi lajdácky a nechali Becherovku tunelovat. Minulý týden přijalo Vrchní státní zastupitelství spis vyšetřovatelů policejního útvaru SPOK (Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti) a nelze vyloučit, že někdo brzy půjde “do tepláků”. A padne také mýtus o tom, že českou firmu nejlépe zprivatizují cizinci.

V roce 1997 byla Becherovka jako státní podnik lukrativní firmou s ročním ziskem zhruba 150 miliónů Kč. Dnes je ve ztrátě 80 miliónů. Deník Super získal údaje z výroční zprávy za rok 2000 a z dalších zdrojů, které svědčí o mnohem hrůznějším obrazu zkázy. Pernod a spol. totiž zvýšil drasticky cenu Becherovky, selhali v distribuci na domácí i zahraniční trh, vyházeli velké peníze na reklamu (kolem 250 miliónů ročně) a zřejmě odčerpávali zisk do zahraničí různými “finesami”. Sice plnili podmínky privatizace ve výrobě, ale v poslední době hlavně na sklad a zatížili hospodaření firmy tak neuvěřitelnými náklady a úvěry, že Becherovka kráčí ke konkursu. V roce 1997, tedy na konci éry otce a syna Lupínků (Václav Lupínek ml. je dnes výrobním ředitelem, v hlavě nosí tajemství receptury, ale ztratil vliv na řízení firmy – to bylo zcela v rukách firmy SALB), činily pohledávky za nezaplacené zboží asi 125,5 mil. korun, za rok 2000 to bylo přes 837 miliónů, protože ve skladech distributorů, jimž byly vnucovány dodávky, se válí asi šest miliónů litrů likéru.

Údaje o odbytu byly spekulativně falšovány. Jen ve skladech společnosti Becherovka jsou zásoby zboží za 264 miliónů Kč. Na tyto skutečnosti upozornil deník Super jako první už v květnu. Mzdy vzrostly ze 47,5 na 115,5 miliónů a bylo propuštěno asi 100 zaměstnanců. Před čtyřmi lety mělo hospodaření Becherovky v bilanci 71 miliónů Kč z cizích zdrojů (např. z úvěrů), v roce 2000 1,33 miliardy! “Majstrštykem” je úvěr 600 miliónů letos v lednu u Citibank Praha se splatností k 18. lednu 2002! Podle zdrojů deníku Super z tohoto “turboúvěru” zaplatil SALB daňové povinnosti státu, což je nezákonné. To vše je jako kámen na krku, který táhne Becherovku ke dnu. Slavný likér “přejel” konkurenční Fernet. Postavit Becherovku na nohy bude složité, ale asi bude jedním z hlavních bodů revitalizace vrácení firmy do státních a pak do českých rukou a její návrat k pozici tradičního “lidového” nápoje za únosnou cenu pro českého konzumenta.

Zdroje: český rozhlas – komentáře

Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super
deník Super
deník Super